Byl bez duše. Bez srdce. Bez citu. Nikdy neuměl dát a stále jen bral. Tiše a bolestivě, bezostyšně bral všechnu energii a city, které mu nikdy nepatřily. A ona neslyšíc křik v hlavě, uvěřila jeho hrané bolesti, která ji vnitřně nevědomky tížila. Všechny ty zmatky, lži a hloupé sliby. Přehlížel tiché slzy a planoucí srdce, které bilo v její hrudi. ...

Pocítit lásku bezbřehou jako chladivý vítr na tváři společně s vůní nevadnoucích květin, ze kterých nemůžeš spustit oči. Stále k nim voníš a pokaždé, když skloníš hlavu, vystřelí ti koutek vzhůru. Pootočit hlavu směrem za zvukem, který chceš slyšet ať už je to hudba nebo hlas.

Ledová krusta na jejím srdci narůstá. Již dlouhý čas. Pocit prázdnoty je hlubší a hlubší. Stojí kousek a přitom tak daleko. Jizvy nejsou vidět, na duši nikdy. Temnota prostupuje skrz kůži na povrch. Nemůže dýchat. Srdce z kusu ledu pohřbívá hluboko a daleko od ostatních.

Znáš ten výrok: "To nejcennější, co můžeš někomu dát, je tvůj čas strávený s ním".

Růžové rty spočinou na sklenici vína. Jemně ochutnají polosuchý nápoj lákající nejen svou vůní. Pootevřená ústa a přivřené oči umírají touhou dotknout se. Hebká jako samet, kůže, o níž sníváš v bezesných nocích. Mlhavé vzpomínky na tu nezapomenutelnou chvíli.

"Víš co je vtipný? A ono je na tom něco vtipného? Byli jsme šťastní, než jsme se rozhodli žít šťastně až do smrti. Takže ten vtip je na nás." Připomíná ti to něco?

Znáš vtipný příběh, který obsahuje dvojsmysl? Hoď jej do komentáře a já jej přidám do článku. Vytvořme pozitivní proud u kterého se pobaví všichni.

Jistě znáte ten pocit dámy. Přijdete domů z práce. Po těžkém dni, tak s nalitou sklenicí vína na chvíli padnete do oblíbeného křesla a v klidu sundáte podprsenku. Jaká úleva. Po celodenním shonu se cítíte rozpolcená a těšíte se na milovaný seriál.

V momentě, kdy to na tebe všechno dolehne máš chuť vstát a beze slova odejít. Na vše zapomenout a restartovat systém, jako počítače, který máš doma. Tady můžeš.

V dnešní uspěchané době máme všichni na spěch. Dám ti pár rad, kde vzít čas, když máš "jen" 24 hodin z kterých by ideálně člověk měl 7-8 hodin prospat. Dozvíš se jak naložit s časem a jak ho optimálně plánovat.