Coffee is my f*cking hero

20.09.2016

Je to tak. Jsem kávomilka (mám ráda i kakao, takový návrat do dětství) přiznávám. Nad dobrou kávu není. Dnes už je nespočet chutí a druhů a vzhledů. Jak ji připravovat a pít a hlavně kdy.

Před několika týdny jsem byla pokárána, že piju kávu a že to není zdravé. Jen jsem nad tím mávla rukou. Mám totiž voňavou kávu s jemnou pěnou (a to hlavně ráno, kdy na mě před vypitím tohoto životabudiče nesmí nikdo promluvit, natož po mě něco chtít) strašně ráda. Ráno by pro mě nebylo to pravé bez sladké snídaně a voňavé, hlavně horké kávy.

Dnes jsem kávu měla po dvou dnech nemoci a komatu doma v posteli. Už první doušek mě donutil zavřít oči a vychutnat si ji. Přišlo mi na mysl, že mi strašně chyběla. Teď jsem to zase já, ta kávová Moni, jako dřív... ano směj se mé závislosti a neduhu, ale nekouřím a nepiju ohnivou vodu (jen víno a občas Jagermeistra :-D), ale každé ráno potřebuji kávu stejně tak, jako žehličku na vlasy a fén, to dá rozum. Ani bez své rtěnky se neobejdu... to jsou totiž takové ty věci, bez kterých nemůžu žít. A tu nejlepší kávu si ráno vařím z poctivého Pákového kávovaru a čerstvě namleté. Nechápu, jak je to možné, ale nikdy mi nechutnala víc.

Bez čeho rozhodně nemůžeš žít ty? Ráno a během dne?