Žena muže milovat může

27.11.2017

1,5 minuty čtení

Pohnout skalami, zastavit čas. Zahořet a změnit vše v lepší a krásnější. Zahnat chmury a úsměvem odzbrojit všechny okolo, že ztratí slov. Ráno se probudit svěží i po dvou hodinách spánku a okouzlovat svou aurou zbytek světa. 

Všechno se zdá úžasné i kolona cestou do práce a ona ví, že to stihne a ještě kolegům uvaří skvělou kávu. Ví, že je krásná, vždyť okolí horečně přikyvuje na všechny nevyřčené otázky. Vznáší se chodbou směrem ke své kanceláři. Lehkým krokem vpluje za stůl s výhledem ven do parku. Usměje se nad vlastním štěstím a na chvíli se zasní.

Nemůže se dočkat až půjde směrem k tomu pokoji lehce jako víla. Každý její krok je sledován. Kdo ji spatří zatají dech a mlčky otáčí hlavu jejím směrem. Její šaty šustí tichounce až neslyšně. Každým krokem zanechává lákavou vůni parfému. Ještě hodnou chvíli se nese chodbou. Každý, kdo později projde zažije ten pocit. Ale ucítí jen závan vlasů a parfému. Podpatky neslyšně kloužou po čistě vyluxovaných kobercích. Kroky tak jisté, jako kdyby ji nesly domů.

Stačí jen zavřít oči a připomenout tu chvíli. Moment, kratičký okamžik či setina vteřiny, kdy ho spatřila po prvé, jak dopíjí kávu u stolu v hale a čte noviny. Tu malou vrásku mezi obočím. Ani nemrkl, dokud nedočetl stránku. Nejspíš mu došlo, že ho někdo v hale sleduje. Zvedl hlavu a ona mimoděk otočila stránku a sklonila hlavu blíž k četbě až jí vlasy sklouzly do obličeje. Tichounce se zahihňala vzrušením a zachvěla se na křesílku v rohu haly, skryta stínem vzdálené lampy. Káva dopita a čas k odchodu. Kabelku, knihu ale než se stihla sehnout vyklouzla ji z ruky na zem. Podává ji on s malou vráskou a usmívá se. Nechápavě skloní hlavu na stranu. Ona se usměje a zvědavě si ho prohlíží z blízka. Podá ji knihu a velmi jemně mrkne.

Usmívá se sama pro sebe. Ví, co ji čeká kde a proč. Chodba tak tichá a měkká. Než jistým krokem dojde k výtahu a vyjede do druhého patra. Pokoj nehledá dlouho. Je hned naproti výtahu. Nezaváhá ani minutu. Přiloží kartu ke dveřím a vchází. Sedí tam on. Směje se od stolu, kde právě otevřel lahev vína Cabernet. Než dojde k němu nalije skleničky a jednu ji podává. Vezme ji za ruku a přitáhne ji k sobě, aby ji políbil na sladké a po malinách vonící rty. Oba přivřou oči a tiše zalapají po dechu. Víno ochladí její vyschlý krk. On ji stále drží v objetí. Nemůže se nabažit té vůně vlasů, kůže, dechu...