Prázdnota

Než zasadíš poslední slůvko tam,přeješ si ať to i já vzdám.Procitnu záhy, když uděláš to znovu,a nastavím zase v srdci prázdnotu.Vyrvu si srdce a odhodím ho s pryč,nepotřebuju ho už nikdy víc.Nechci vědět už, co je to láska,protože je to krutá sázka.Zamilovat se a pak cítit to prázdno,myslet si, že už je to dávno.Zapomenout všechny slzy znovu,už nikdy nepodlehnout tomu slovu.Je to jen slovo a planý slib,ale člověk snadno poučí se z chyb.Lásku, jak sůl kamennou,ty pocity uvnitř najednou.Modré oči a dotek tváře,nenávidím záludné lháře.Díváš se do očí plné modře a vidíš svůj život,bylo tam štěstí a teď jen lítost.Víno teplá v dlaních ve sklenici,vypiješ ho a uhasíš tu svíci.Hasím tu svou tiše a lačně zasa já myslela, že mě lépe znáš.Necítím nic bolest, smutek nebo žal,to všechno jsi mi totiž vzal.Cítím jen prázdno v náskdyž vím, že to zase vzdáš.Ničím vše a ukrývám v hlavěna lásce už nikdy nebudu stavět.Přála jsem si být šťastná ne tvé alibivše se opakuje znovu, nesnáším sliby.Život jde dál a já zahazuji city,protože řežou jako ty nejostřeší břity.Řežou tam, kam ani rány neřezají,navíc krvavé rány brzo se zahojí…

Share this:

  1. Twitter

  2. Facebook

  3. Pinterest

  4. LinkedIn

  5. Tumblr

#Láska #Navždyspolu #Touha #Já #Smutek #Život

0 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Znamení

Bezbřehá